Pre

Formátování disku je běžný úkon, který se provádí pro přípravu nového disku, vymazání starých dat nebo změnu souborového systému. Často se kolem této činnosti vyskytují mýty a nejasnosti, zejména pokud lidé používají výrazy jako „formátovat disk v BIOSu“. Ve skutečnosti samotný BIOS (nebo jeho modernější nástupce UEFI) formátování neprovádí. BIOS slouží k inicializaci hardware, nastavení priorit bootování a propojení s periferemi; formátování disku se obvykle provádí z operačního systému nebo z bootovacího prostředí. V tomto článku proto rozplétáme, jak naformátovat disk v BIOSu z praktického hlediska: co znamená formátování, proč a kdy je potřeba využít bootovacích médií, a jak bezpečně postupovat krok za krokem.

Co znamená „jak naformátovat disk v BIOSu“ a proč je to často nejednoznačné

Termín „jak naformátovat disk v BIOSu“ často používají lidé jako zkratku pro akci, která se v BIOSu skutečně nezkouší dělat. BIOS/UEFI dokáže jen říct systému, jaký disk má spouštět a jaképorty má používat. Formátování disku je operace, která se provádí na úrovni souborového systému a vytváření oddílů, a provádí ji buď:

Ano, můžete použít BIOS/UEFI k nastavení, z jakého média se disk spustí (např. USB s bootovacím nástrojem), ale samotné vytváření a formátování oddílů probíhá až v rámci toho bootovacího prostředí. V následujících kapitolách tedy ukážeme bezpečný postup, jak naformátovat disk v BIOSu nekonfrontovaným způsobem — tedy jak naformátovat disk, když začínáte z bootovacího média a potřebujete čistý disk se správnou strukturou oddílů.

Kdy je vhodné použít postupy mimo samotný BIOS

Existuje několik situací, kdy je nutné používat bootovací médium a postupy mimo BIOS/UEFI:

Proto když se řekne „jak naformátovat disk v BIOSu“, odpověď spíše zní: „Putujte do bootovacího prostředí a proveďte formátování tam.“ Nyní se podíváme na konkrétní kroky pro jednotlivé přístupy a nástroje.

Před samotným formátováním disku je klíčové udělat několik důležitých kroků a zvážit několik faktorů:

  • Zálohování dat: Pokud formátujete existující disk, všechna data budou ztracena. Ujistěte se, že máte kompletní zálohu.
  • Volba cílového souborového systému: Windows obvykle používá NTFS pro interní disky, exFAT pro externí a sdílené disky; Linux často používá ext4, FAT32 neboexFAT a pro macOS se často používá APFS. Zvažte kompatibilitu s cílovým OS a velikost souborů.
  • MBR vs GPT: Zvolte vhodný tabulku oddílů. GPT je modernější a umožňuje větší disky, zatímco MBR bývá vyžadován pro starší systémy a některé specifické prostředí.
  • Průběh testu disku: Před formátováním je vhodné zkontrolovat chyby a zdraví disku (S.M.A.R.T., zdraví plocha, sektorové chyby). To vám ušetří potenciální ztráty dat a problémů s výkonem po formátování.
  • Stav BIOS/UEFI: Ujistěte se, že máte aktuální verzi firmware, kompatibilní nastavení SATA/AHCI a že disk je správně detekován v seznamu bootovatelných médií.

V souvislosti s názvem tématu – „jak naformátovat disk v BIOSu“ – si uvědomte, že BIOS sám o sobě nemění datovou strukturu disku. Správný postup je provést formátování z Bootovacího prostředí a následně zvolit správný souborový systém a tabulku oddílů.

Existuje několik osvědčených nástrojů pro formátování disku z bootovacího prostředí. Výběr závisí na tom, jaký systém hodláte nainstalovat, jaký souborový systém preferujete a jaké máte zkušenosti s daným nástrojem:

  • DiskPart (Windows PE): Výkonný nástroj pro správu disků v prostředí Windows. Umožňuje vytvořit nové tabulky oddílů, vytvořit oddíly a formátovat je.
  • GParted (Live CD/USB): Grafický nástroj pro správu disků, který podporuje širokou škálu souborových systémů a tabulek oddílů.
  • Libovolné Linux Live USB (např. Ubuntu, Fedora) s nástroji fdisk, parted, mkfs: Umožňuje provést hluboké ovládání disků a vytvořit libovolný typ souborového systému.
  • Instalační ISO Windows: Přímo spouští Windows Setup a v průběhu instalace zvládne formátovat disk a připravit oddíly pro systém.
  • macOS Recovery nebo Disk Utility (pokud pracujete s hardwarem Apple): Pro formátování a správu disků v macOS.

Všechny tyto nástroje lze spustit z bootovacího média. Postup bude v každém případě podobný: vyberete cílový disk, zvolíte typ tabulky oddílů (MBR nebo GPT), vytvoříte nový oddíl(s) a na závěr naformátujete oddíl na požadovaný souborový systém.

Tento návod popisuje obecný postup. Vždy sledujte konkrétní průvodce pro používaný nástroj.

Postup s Windows PE a DiskPart

  1. V BIOS/UEFI nastavte bootování z USB disku, na kterém máte připravené Windows PE nebo instalační médium Windows.
  2. Nastartujte systém z media a otevřete příkazový řádek (Command Prompt) v prostředí Windows PE.
  3. Spusťte DiskPart (zadejte: diskpart).
  4. Seznamte disky dostupné ve systému (zadejte: list disk).
  5. Vyberte cílový disk (zadejte: select disk X, kde X odpovídá číslu disku).
  6. Otočte existující tabulku oddílů na GPT (doporučeno pro novější disky) nebo MBR (pokud je to nutné; starší systémy). Pro GPT zadejte: convert gpt. Pro MBR: convert mbr.
  7. Vytvořte nový primární oddíl (nebo více oddílů podle potřeby): create partition primary size=… (volitelné) nebo create partition primary.
  8. Formátujte oddíl s požadovaným souborovým systémem (např. format fs=ntfs quick). Pokud potřebujete více oddílů, opakujte vytvoření oddílu a formátování pro každý z nich.
  9. Aktivujte oddíl (pokud používáte MBR a potřebujete aktivní systém): select partition 1 a activate.
  10. Ukončete DiskPart a restartujte počítač s novým systémem.

Tento postup je užitečný zejména pro instalaci systému na nový disk nebo pro vyčištění disku před instalací OS.

Postup s GParted Live (grafický nástroj)

  1. Bootujte z GParted Live USB/CD.
  2. Vyberte cílový disk v rozbalovacím seznamu disků (uvedený jako /dev/sdXN apod.).
  3. Odstraňte existující oddíly (pokud je to potřeba) a vytvořte novou tabulku oddílů (GPT pro moderní disky, MBR pro kompatibilitu).
  4. Vytvořte nové oddíly podle potřeby a přiřaďte souborové systémy (NTFS, ext4, FAT32, exFAT atd.).
  5. Aplikujte změny a ukončete GParted. Po restartu můžete pokračovat v instalaci OS nebo použití disku.

Postup s Linux Live USB (mkfs a fdisk/parted)

  1. Boot z Linux Live USB.
  2. Identifikujte disk (lsblk nebo fdisk -l).
  3. Vytvořte novou tabulku oddílů: fdisk (pro MBR) nebo parted (pro GPT).
  4. Vytvořte nové oddíly a poté naformátujte jednotlivé oddíly: mkfs.ntfs /dev/sdX1, mkfs.ext4 /dev/sdX2, atd.
  5. Restartujte a pokračujte v instalaci OS nebo použijte disk podle potřeby.

Výběr souborového systému a tabulky oddílů závisí na vašich cílech a kompatibilitě:

  • MBR vs GPT: GPT je moderní a podporuje větší disky a více oddílů, je vyžadován pro Windows 11 na mnoha systémech a pro Linux či macOS s moderním hardwarem. GPT je flexibilnější, ale nemusí být kompatibilní se staršími systémy.
  • NTFS: běžný pro Windows interní disky. Podporuje velké soubory a je vhodný pro bootování Windows a datové disky.
  • exFAT: vhodný pro velké externí disky, které chcete sdílet mezi Windows a macOS bez omezení velikosti souborů.
  • ext4: standard pro Linux, stabilní a výkonný pro Linuxové systémy.
  • APFS: doporučen pro macOS na SSD disky a pro optimální výkon a správu v macOS prostředí.

Pokud si nejste jistí, jaký souborový systém zvolit, zvažte účel disku a kompatibilitu s cílovým OS. Při instalaci OS vám instalační průvodce často nabídne doporučený výběr.

Je možné formátovat disk přímo v BIOSu?

Ne. BIOS/UEFI neslouží k formátování oddílů ani k zápisu souborových systémů. Formátování probíhá v rámci operačního systému nebo v bootovacím prostředí z bootovacího média.

Co znamená, když se během instalace OS zobrazí hláška „disk neexistuje“?

Nejčastější příčiny: disk není správně detekován v BIOS/UEFI (nastavení SATA AHCI/IDE), problém s kabeláží/napájením, vadný disk nebo špatně nastavená tabulka oddílů. Zkontrolujte, zda BIOS detekuje disk, a zvolte správný režim.

Kdy použít GPT a kdy MBR pro formátování?

GPT je vhodná pro novější systémy a disky nad 2 TB, navíc dovoluje více než čtyři primární oddíly a lepší stabilitu. MBR bývá vhodný pro starší systémy, kompatibilitu s některými starými BIOS/legacy módy a mnohdy pro zrcadlení starších konfigurací. Pokud instalujete Windows 10/11 na moderní hardware, s největší pravděpodobností zvolíte GPT.

Jaká péče je potřeba po formátování disku?

Po formátování je vhodné zkontrolovat integritu dat, nastavit účinné zálohování, a pokud jde o bootovací disk, zkontrolovat konfiguraci bootování v BIOS/UEFI. Pokud disk bude používat více systémů, zvažte použití kompatibilních formátů a vhodných sdílených oddílů.

  • Vždy udělejte kompletní zálohu dat před formátováním. Ztráta dat bývá nevratná.
  • V případě instalace OS: sledujte oficiální pokyny výrobce a vyberte správnou edition a médium.
  • Připravte si více verzí nástrojů pro případ technických potíží (např. více bootovacích médií).
  • Ujistěte se, že disk je správně detekován v BIOS/UEFI a že máte správný režim SATA (AHCI/RAID) podle vaší konfigurace.
  • Po formátování zkontrolujte health disku a případně spusťte SMART testy, abyste zjistili případné skryté chyby.

Formátování disku je důležitý krok při instalaci operačního systému, vyčištění starých dat nebo připravení nového disku pro dlouhodobé používání. I když se často hovoří o tom, jak „jak naformátovat disk v BIOSu“, je důležité pochopit, že samotný BIOS formátování neprovádí. Správná cesta vede skrze bootovací médium a nástroje pro správu disků, které umožní vytvořit nové oddíly a zvolit vhodný souborový systém a tabulku oddílů. Následujte výše uvedené kroky, buďte opatrní a vždy si ověřte, že pracujete se správným diskem, abyste předešli ztrátě dat. S pečlivým plánováním a správnými nástroji získáte čistý disk připravený pro výkon a spolehlivost.